Ladná - Zjednodušená verze stránek
Nastavení velikosti písma
+

LADENSKÝ MLÝN

V každé době se historici zmiňují o této budově, která sehrála v historii obce nemalou roli. Byl to jeden z nejstarších a největších mlýnů v širém okolí.
První písemná zmínka o mlýnu je z roku 1334 („mlýn o 8 kolech“), kolem roku 1373 byl mlýn zbožím markraběcím, až do roku 1579 byl mlýn královským lénem ( připadl králi Rudolfu II.) V roce 1638 byla Ladná pravděpodobně i s mlýnem prodána za 250.tis. zlatých Karlu Eusébiu z Lichtenjštejna, rod Lichtejnštejnů ji vlastnil až do roku 1848.
V roce 1899 byl mlýn rekonstruován: byl vystavěn o dvě patra, voda se na něj naháněla stavem o 7 stavidlech, mlýn byl výhradně zařízen na selské mletí. V roce 1928 se stále mluví o knížecím mlýně, kam se jezdí mlet „k pantátu Lůckému“.
Dne 29. 9. 1950 byla na mlýně zřízena družstevní prádelna. Mlýn ukončil mletí v roce 1960, následně zde byl sklad obilí. Zaměstnával jednoho úředníka a tři dělníky. Posléze pak sloužil mlýn jako sklad různého materiálu JZD, v době vlastnictví JZD zde byl používán služební byt pro členy JZD. Mlýn byl zakoupen a restaurován firmou KOVO Prudík v letech 1999 - 2000.

LADENSKÝ MLÝN

 

KAČENÁRNA

Byla zvláštním případem mysliveckého zařízení, které sloužilo k odchytu vodního ptactva, zejména divokých kachen. Toto zařízení bylo vybudováno u Ladné Lichtenštejny koncem 17. století a dochovalo se částečně až do dnešní doby, i když svému účelu přestalo sloužit již před druhou světovou válkou. V první polovině 19. století se na této kačenárně chytalo ročně 8.-10.000 divokých kachen. Základem odchytového zařízení byla malá vodní nádrž, rybník obdélníkového tvaru o rozměrech 128x120m, který měl samostatný přítok a odtok vody. Ve všech jeho rozích vybíhaly dál do terénu vodní kanály tak, aby tam mohly kachny bez problému veplout. Stáčely se do oblouku tak, aby ze vstupu nebylo vidět na jejich konce. Po obvodu byl celý kanál ohrazen ploty ze suchého rákosu až do výšky 2m tak, aby kachny nedohlédly na břeh. Chycené kachny se zpravidla zabíjely a ihned dodávaly do zámecké kuchyně nebo se dále prodávaly. Ulovené živé kachny byly převáženy povozy, později vlakem zvláště do Vídně a jiných větších měst.

KAČENÁRNA

 

NÁŘEČÍ

Charakteristika nářečí obce Ladná

Obec Ladná patří do jižní (slovácké) podskupiny východomoravské nářeční skupiny. Jižní vm. nářečí, tj. jižní část vm. nářeční skupiny, zaujímají většinu tzv. Slovácka na jihovýchodní Moravě, od nejjižnějšího výběžku jihovýchodně od Břeclavi k severu téměř po Zlín a Valašské Klobouky. Západní hranice jižní skupiny proti okrajovým, tzv. dolským nářečím probíhá zhruba jižně od Napajedel, západně od Uherského Hradiště a Veselí nad Moravou, jižně od Kyjova a západně od Břeclavi, východní hranice se s výjimkou kopaničářského úseku kryje s jazykovou hranicí česko-slovenskou.
Vliv moderní doby zasáhl mimo jiné i slovní zásobu. Dochází k vyrovnávání místních dialektů v důsledku většího pohybu obyvatelstva a kontaktu mezi lidmi. Zanikají slova spjatá s dřívějším způsobem života, s reáliemi, které dnes již neznáme. Do běžné slovní zásoby pronikají výrazy, které přinesla nová doba. Tyto výrazy jsou spojeny s rozvojem ekonomiky, podnikání, cestovního ruchu apod. Mnohá tato slova se často přizpůsobují místnímu úzu po stránce hláskoslovné a tvaroslovné: televiza, vídejo, buťik.
Z užívání se vytratily zejména výrazy spjaté s tradičním způsobem hospodaření a řemesly, např.: knutel, špajzovat, futrpant, mizí názvy hospodářských budov: futerňa, hospodářských zvířat: junec, odstafča apod. Z dřívějších názvů pokrmů, jako jsou šurimajzl, bundavina (větš. prostá zeleninová jídla), můžeme vystopovat životní úroveň minulých generací.
Zanikají expresívní slova lokálně omezená, svérázná a individuálně tvořená. Bývají nahrazovány slovy užívanými obecně, např.: kmásat - trhat, plandat - viset apod.
Zanikají "exkluzivní" nadávky expresivního rázu ( ufňáganec, zaškňúřenec, hovňiflinta) a jsou nahrazovány expresívními slovy "hrubšího ražení", což je jev obecně rozšířený.
Při tvoření slov se upouští od užívání přípon, které slovu dodávají emocionální zabarvení, např. očénko, ručénka, hrozitánský, veličajzný apod.
Mnoho výrazů zaniká spolu s mizením věcí a předmětů běžné denní potřeby, které již byly nahrazeny předměty modernějšími, např. vangla, strožoch.
Velké množství výrazů bylo převzato z jiných jazyků, zejm. slovenštiny a němčiny, např.: turkyň, lúbit, banovat, glgat, tepich, šporhelt, fjertoch, fortňa apod. Také tyto výrazy jsou nahrazovány výrazy českými (pucovat - čistit, banovat - litovat apod.).
Díky trvajícímu zájmu o lidové umění, zejm. písně a tance, se v povědomí udržují názvy kroje a některé výrazy z lidových písní, např. ligotat, pérečko, apod.Tradiční dialekt se celkem ještě udržuje. Stírají se především jeho výrazné a lokální znaky a odumírají jevy, které souvisí se starým způsobem života na vesnici. To se projevuje obecně u mladší generace.

Zdroj: Svěrák, F. : Nářečí na Břeclavsku a dolním Pomoraví.
Praha 1966

Slovník lanštorfsko-český

  • AGNÚSTEK : medailonek
  • ALDAMÁŠ: výslužka za práci
  • ASTRIKÁNKA: mužská kožešinová čepice
  • BAJA : tmavá špinavá místnost nebo dům
  • BREBERKA. : veš
  • BRGOŠ : okoun
  • BUNDAVINA : pokrm z vařené zeleniny podávaný k masu
  • CIBÉBA : hrozinka
  • DRKOŤINA : pokrm z rozsekaného masa, kůží ap., zalitý rosolem
  • DRCNÚT : trknout
  • DUŠA : prostor pro náplň v buchtě
  • EGREŠLA : angrešt
  • FANFRNOCH. : ozdoba křiklavé barvy na ženských šatech
  • FIRHUŇKA : záclona
  • FJERTOCH : krajková zástěra ke slavnostnímu ženskému kroji
  • FRFŇIT SA: nimrat se, rýpat se
  • FUTERŇA. : místnost na přípravu krmiva pro dobytek
  • GÁŇK. : vstupní místnost v domě
  • GLGAT: pít velkými doušky
  • GUČA : 1. chumáč ovoce na stromě, 2. opuchlina, 3. chumel
  • GULIVÁR. : kynutý knedlík
  • HALUZ : větev
  • HÉPAT: skákat, poskakovat
  • HERBERK : nepořádek 
  • HLÍSTA : dešťovka
  • HORNÓDLA: vlásenka
  • KACABAJA : mužský krátký kabátek do pasu z tmavého sukna
  • KAMRLÍK : malá místnost v domě (spíše sklad apod.)
  • KFICHT : závaží
  • KERELÁB: kedluben
  • KCHEL : kapusta
  • KHOSTN : zásuvková skříň na šaty
  • KOŽA : škraloup na mléku
  • KŔDEL : hejno drůbeže
  • KRUPÓN : kůže odřezaná ze zad prasete
  • KÚŠTĚK : díl, kousek
  • LANCÚCH : opasek
  • LAPJET: sedět
  • LATERŇA : svítilna
  • LEGÁTKA : židle
  • LINDA : topol
  • MAKAMIKLA : tašky s mákem
  • MARHULA : meruňka
  • NÁČENÍ : nádobí
  • NOŠA : ranec
  • NAGABAT SI : nakrást si, nabrat si
  • NAPCHÁVAT SA : cpát se
  • NOŽÍCE : nůžky
  • NUDRPLÉT : deska na válení těsta
  • ŇUCHAT : čichat
  • ŇÚRAT : usilovně a potajmu hledat
  • OBARŇICA : kroupová polévka s krví
  • OBLHÚT : lakomý člověk
  • OHAROVISKO: okurková nať
  • OPLÉGR : řízek rostliny
  • ORINGLA : náušnice
  • OŽRALÝ IZIDÓR : rumový zákusek
  • PALAZÓR : deštník
  • PARADAJKA : rajče
  • PAŽA : místo na hospodářské nářadí pod návratím
  • PÉCKA. : zvýšené zápraží
  • PCHÁČ : bodlák
  • PIGLOVAT : žehlit
  • POKLÚZAT : krmit domácí zvířectvo
  • POSYPÁTKO : drobénka na koláče
  • PREŠKOBRTKY : dřevěná kolečka
  • PŘIVŔZGNÚT SI : přiskřípnout si
  • PUNT : poklopec
  • PUTÉNKA : plechová (dřevěná) konvička na tekutiny s jedním uchem
  • RÉŽ : žito
  • RYGL : zástrčka na dveřích
  • ROZGAJDANÝ : vnějškově neupravený
  • ROZGLÁBENÝ : dokořán otevřený
  • ROZGLABKY : kalhoty s rozparkem
  • SKIFKA : skrojek chleba
  • SOPÚCH : větrací otvor v klenbě sklep
  • SOTÚREK: košík válcovitého tvaru vypletený ze slámy ( s jedním uchem) na litrovou láhev STROŽOCH : vložka do postele nacpaná slámou
  • ŠAMRDÓL : zákusek
  • ŠÁŠÍ : suchá tráva, keře
  • ŠIFONÉR : skříň na šaty
  • ŠIRÚCH : malý plstěný klobouk
  • ŠKARPA. : příkop
  • ŠKAŘÚPKA : 1. skořápka, 2. tvrdý obal ořechů
  • ŠKRALÚP : ztuhlá vrstva na povrchu tekutiny
  • ŠKRAMUŠA : náhubek pro psa
  • ŠNYDLICH : pažitka
  • ŠOPKA : kůlna
  • ŠNUPTYCHL : kapesník
  • ŠPAGÁT : provaz
  • ŠPIDLÍK : špejle
  • ŠPORHELT : kamna s plotnou na vaření (na uhlí)
  • ŠPRUGLOVAČKA : kvedlačka
  • ŠPRUŠLA : kulatá příčka u žebříku
  • ŠRAŇK : 1. zábradlí, 2. závora
  • ŠRÚFOVAT : šroubovat
  • ŠRÚTKA : větší odřezek masa
  • ŠTÝLEK : toporo
  • ŠTOKRLA : židle bez opěradla 
  • ŠURIMAJZL : vařené fazole s kroupami a oškvarky
  • TEPICH : koberec
  • TRDÉLNÍK : trubička
  • TURKYŇ : kukuřice
  • VANGLA : necky
  • VYZUNGNÚT: vypít
  • ZEM : podlaha
  • ŽUFÁNEK : naběračka