Podle obecní kroniky souvisí stavba kostela s lanštorfskou honitbou. V roce 1910 měla vypršet její nájemní doba a místní občané se shodli, že obecní honitbu pronajmou na dalších dvanáct let opět Janu II., knížeti z Lichtenštejna. Současně chtěli knížete požádat, aby v obci vystavěl na vlastní náklady větší kapli, neboť ta dosavadní již nestačila. Jednání byla úspěšná a kníže přislíbil vystavět na obecním pozemku kostel i s vnitřním vybavení.
24. září 1911 byl položen základní kámen. Posvětil jej podivínský farář František Špička a správce lanštorfské školy Josef Dostál sepsal pamětní list o celém postupu jednání mezi obecním zastupitelstvem a knížecí správou. Tento list byl společně s tehdejšími mincemi uložen do základního kamene.
Stavební plány vypracoval, stejně jako pro kostel v Poštorné, knížecí architekt Karl Weinbrenner, který pro lanštorfský chrám zvolil novorománský styl. Materiál na stavbu dodávala knížecí cihelna v Poštorné, podle obecní kroniky bylo použito na 250 druhů glazovaných a neglazovaných tvarovek a obkládacích cihel. Kostel byl posvěcen 13. října 1914.