Charakteristika nářečí obce Ladná
Obec Ladná patří do jižní (slovácké) podskupiny východomoravské nářeční skupiny. Jižní vm. nářečí, tj. jižní část vm. nářeční skupiny, zaujímají většinu tzv. Slovácka na jihovýchodní Moravě, od nejjižnějšího výběžku jihovýchodně od Břeclavi k severu téměř po Zlín a Valašské Klobouky. Západní hranice jižní skupiny proti okrajovým, tzv. dolským nářečím probíhá zhruba jižně od Napajedel, západně od Uherského Hradiště a Veselí nad Moravou, jižně od Kyjova a západně od Břeclavi, východní hranice se s výjimkou kopaničářského úseku kryje s jazykovou hranicí česko-slovenskou.
Vliv moderní doby zasáhl mimo jiné i slovní zásobu. Dochází k vyrovnávání místních dialektů v důsledku většího pohybu obyvatelstva a kontaktu mezi lidmi. Zanikají slova spjatá s dřívějším způsobem života, s reáliemi, které dnes již neznáme. Do běžné slovní zásoby pronikají výrazy, které přinesla nová doba. Tyto výrazy jsou spojeny s rozvojem ekonomiky, podnikání, cestovního ruchu apod. Mnohá tato slova se často přizpůsobují místnímu úzu po stránce hláskoslovné a tvaroslovné: televiza, vídejo, buťik.
Z užívání se vytratily zejména výrazy spjaté s tradičním způsobem hospodaření a řemesly, např.: knutel, špajzovat, futrpant, mizí názvy hospodářských budov: futerňa, hospodářských zvířat: junec, odstafča apod. Z dřívějších názvů pokrmů, jako jsou šurimajzl, bundavina (větš. prostá zeleninová jídla), můžeme vystopovat životní úroveň minulých generací.
Zanikají expresívní slova lokálně omezená, svérázná a individuálně tvořená. Bývají nahrazovány slovy užívanými obecně, např.: kmásat - trhat, plandat - viset apod.
Zanikají "exkluzivní" nadávky expresivního rázu ( ufňáganec, zaškňúřenec, hovňiflinta) a jsou nahrazovány expresívními slovy "hrubšího ražení", což je jev obecně rozšířený.
Při tvoření slov se upouští od užívání přípon, které slovu dodávají emocionální zabarvení, např. očénko, ručénka, hrozitánský, veličajzný apod.
Mnoho výrazů zaniká spolu s mizením věcí a předmětů běžné denní potřeby, které již byly nahrazeny předměty modernějšími, např. vangla, strožoch.
Velké množství výrazů bylo převzato z jiných jazyků, zejm. slovenštiny a němčiny, např.: turkyň, lúbit, banovat, glgat, tepich, šporhelt, fjertoch, fortňa apod. Také tyto výrazy jsou nahrazovány výrazy českými (pucovat - čistit, banovat - litovat apod.).
Díky trvajícímu zájmu o lidové umění, zejm. písně a tance, se v povědomí udržují názvy kroje a některé výrazy z lidových písní, např. ligotat, pérečko, apod.Tradiční dialekt se celkem ještě udržuje. Stírají se především jeho výrazné a lokální znaky a odumírají jevy, které souvisí se starým způsobem života na vesnici. To se projevuje obecně u mladší generace.
Zdroj: Svěrák, F. : Nářečí na Břeclavsku a dolním Pomoraví.
Praha 1966
